Cookie Consent by FreePrivacyPolicy.com

Průmyslová úzkorozchodná drážka v Břasích u Plzně



Firma Johana Davida Starcka vlastnila v okolí nově vybudované stanice ve Stupně mnoho továrniček a dolů. Aby si zajistila plynulou dopravu nákladu na místní nádraží, dala postavit roku 1871 koňku, spojující nejdůležitější centra těžby uhlí a některé Starckovy dílny. Městečko pokryla síť úzkých kolejnic o rozchodu 700 mm, po kterých se sváželo uhlí, cihly, sklo, keramika, šamot a ostatní výrobky nejen ze Starckových závodů. Klusání koní a praskání bičů bylo slyšet až do posledních letních měsíců roku 1908. Již na jaře se vedení firmy rozhodlo, že koňku zelektrifikuje. Zemní práce byly provedeny, takže první elektrická lokomotiva vyjela na zkušební jízdu 12.9.1908. Po úspěšném otestování mohl být o 5 dní později zahájen pravidelný provoz.


Elektrická lokomotiva průmyslové dráhy na Břasích

Břaská úzkokolejka byla tedy první elektrifikovanou úzkorozchodnou tratí na území našeho státu a druhou elektrifikovanou tratí v Čechách! (1903 - Tábor - Bechyně; na Slovensku 17.8.1908 - Poprad - St. Smokovec)
Elektrické lokomotivy poháněly dva motory, každý o výkonu 30 kW, napájené stejnosměrným proudem o napětí 500 V, který vyráběla parní turbína ve Starckově barvírně. Lokomotivy měly rozvor 1,5 m a délku přes nárazníky 3,5 m. Zaměstnanci byli s elektrickými pomocníky nadmíru spokojeni. Lokomotivy jezdily lehce, pružně a nezanechávali mezi pražci koblihy. Plně zatíženy 10 vozíky (asi 15 t) zdolávaly i v obloucích stoupání 45 promile. Rychlost byla omezena na 10 km/h. Vozíky byly robustní, samotné vážily půl tuny. Unesly dvojnásobný náklad. Spřaženy byly řetězy tak, aby vždy ob jeden nebržděný vůz byl zařazen jeden s brzdou. Za první republiky zde jezdilo pět lokomotiv, z toho dvě v záloze.

Zdejší dráha doplatila na svoji netypickou trakční soustavu v roce 1945, kdy se odmlčela elektrárna v barvírně. Elektrické lokomotivy byly nahrazeny dieselovými, které dodaly "Stavební stroje" Praha. Provoz s nimi byl však příliž těžkopádný. Proto byla počátkem padesátých let vybudována k dolu Matylda I normálněrozchodná vlečka ČSD a úzkokolejka roku 1953 zrušena. V dalších letech byla tato technická památka beze zbytku zlikvidována.

foto: archiv Karel Hofman, text: autor neznámý